Tobi Kipu Khyim
Šampion ČR
CAC, res. CACIB
Náš první pejsek Lukášek byl kříženec tibetského teriéra s pudlíkem. Ujali jsme se ho, když mu bylo půl roku. Jeho původní majitelé ho údajně „našli“ a jelikož se o něho nemohli nebo nechtěli starat, chtěli ho dát do útulku. Byla to velká náhoda, že jsme se potkali a tak jsme bez velkého přemýšlení měli doma pejska. Byl to moc hodný a vděčný pejsek, ovšem díky nehezkému psímu dětství byl nedůvěřivý k cizím lidem. Měli jsme ho moc rádi. Bohužel 12. listopadu 2008 ve 14 letech odešel do psího nebe. Byl to pro nás obrovský smutek a tehdy jsem se zařekla, že už pejska nechci, neboť jsem se nemohla vyrovnat s jeho odchodem. Toto předsevzetí mně ale vydrželo asi jen dva dny, neboť domov bez psího kamaráda je strašně prázdný a smutný. Věděla jsem, že kdybych si pořizovala někdy nového pejska, byl by to jedině tibetský teriér. Navštívila jsem tedy internetové stránky a měla jsem velké štěstí. V chovatelské stanici Khipu Khim očekávali koncem prosince narození štěňátek. Ihned jsem se spojila s velmi milou a ochotnou chovatelkou Ing. Evou Holanovou a domluvila se s ní, že si určitě vezmeme jedno štěňátko. Aby bylo co nejvíce podobné Lukáškovi, byly jsme domluveny, že pokud se narodí pejsek sobolí barvy, bude náš. Měli jsme velké štěstí, z osmi štěňátek se právě jeden sobolí pejsek narodil. Od té doby jsme nedočkavě sledovali na internetu fotky rostoucích štěňátek a nemohli se dočkat, až se budeme moci na ně jet podívat. Bylo to neuvěřitelné, osm nádherných malých klubíček a navíc velmi milé setkání s paní Holanovou a její rodinou. Od té doby jsme se nemohli dočkat, až si budeme moci naše štěňátko odvést domů i když jsem měla velké obavy, že se bude pejskovi stýskat a bude naříkat. 13. února 2009 jsme si pro štěňátko slavnostně jeli a šťastni si ho odvezli domů. Náš Tobíček (původním jménem Dharánek) byl moc statečný a vůbec si nestýskal a velice rychle si zvykl na nové prostředí a nové lidičky kolem sebe. Je to báječný pejsek, má skvělou povahu, je moc hodný, je to naše zlatíčko
V bytě se chová vzorně, i když je sám doma.. Moc rád pomáhá na zahradě, nejraději vyhrabuje nové jamky na vysazování květin, hlavně tam, kde jsem je vůbec neplánovala.
Miluje vodu, takže po každém zalévání zahrady je jako když spadl do rybníka. Je hodně závislý na všech členech své rodiny. Je trochu tvrdohlavý, dlouho se rozmýšlí, zda-li má požadovaný pokyn provést nebo je to zbytečné. Ale to je typická vlastnost Tiběťáčků. Je velmi přátelský ke všem lidem a ostatním pejskům.
Stále se setkáváme s některými jeho sourozenci a jejich páníčky. Tak jsme poznali spoustu
nových bezvadných přátel. Po roce budeme také absolvovat první psí výstavu.